Od kdy nechat dítě koukat na televizi?

Kdy může dítě koukat na televizi? Od jakého věku je vhodné pustit miminku pohádku? A proč odborníci doporučují, aby se ta nejmenší děti na televizi vůbec nedívaly? Otázky kolem obrazovek patří mezi ty, které rodiče řeší nejčastěji. V článku najdete přehledný návod podle věku dítěte, tipy, jak televizi používat rozumně, a odpovědi i na to, jak dítě od televize postupně odnaučit. To vše podložené výzkumy i praktickými zkušenostmi odborníků.

Shrnutí, pokud nemáte čas číst celý článek

• Televize není vždy škodlivá. Výzkumy ukazují, že záleží na obsahu, kontextu a míře – u některých dětí byla televize dokonce spojena s lepší náladou než jiné obrazovky (např. sociální sítě).

• Do 2 let televizi dětem nepouštějte. Miminka se učí hlavně kontaktem s rodiči, proto je pasivní koukání zbytečná zátěž. Výjimkou může být videochat s blízkými.

• Od 2–3 let krátce a společně. Krátké, klidné pohádky do 30 minut denně, ideálně rozdělené do bloků a doplněné komentářem rodiče.

• Předškoláci a školáci zvládnou víc. Mezi 3–5 lety zhruba hodina kvalitního obsahu, u školáků pak hrají větší roli jasná pravidla a vyvážený den než samotný počet minut.

• Náhradní aktivity jsou klíč. Modelování, kreslení, senzorické hry, pohyb i vaření pomáhají dětem přetavit zážitky z obrazovky do skutečného života a vyvážit pasivní sledování.

Je televize pro děti škodlivá?

Zajímavé je, že výsledky studií o vlivu televize na děti nejsou vždy jednoznačně negativní. Například velká kanadská studie (JAMA Pediatrics, 2019) zjistila, že u adolescentů byla dlouhá doba strávená u televize dokonce spojena s nižší mírou depresivních příznaků v průběhu času. To naznačuje, že televize nemusí být z hlediska duševního zdraví tak riziková jako některé jiné formy obrazovek, například sociální sítě.

Americká pediatrická akademie (2016) navíc zase připomíná, že kvalitní vzdělávací pořady a hlavně společné sledování s rodiči mohou u předškolních dětí podporovat jazyk, kognitivní dovednosti i sociální vývoj. Televize tedy sama o sobě není škodlivá – rozhoduje spíš obsah, kontext a míra.

Výzkumy na téma obrazovek u dětí mají jedno společné – mluví především o souvislostech, nikoli o přímé příčině. To znamená, že pokud se u dětí objevují potíže (třeba se spánkem nebo náladou) častěji při delším screen time, neznamená to automaticky, že je způsobila televize.

Důležitým poznatkem je, že mnohem víc než na počtu minut záleží na kontextu:

• Co dítě sleduje,

• s kým se dívá,

• kdy se během dne dívá,

• a jestli má vedle toho dostatek pohybu, spánku, her a času s rodiči.

Doporučení podle věku dítěte

Možná si kladete otázku, jaká je správná míra času u televize pro jednotlivé věkové kategorie.

Miminka a batolata do 2 let

Televize ani jiné pasivní sledování videí nejsou pro nejmenší děti vhodné, protože se učí hlavně přímou interakcí – dotekem, řečí a hrou s rodičem. Jedinou výjimkou je videochat, který naopak může posílit vztahy s blízkými lidmi. Pokud chcete dítě zabavit, funguje nejlépe zpívání, říkanky nebo jednoduché hry s předměty kolem vás.

Pro dvouleté děti jsou důležitější fyzické aktivity. Napomáhají rozvíjet hrubou i jemnou motoriku – děti se nejen učí běhat, skákat a správně koordinovat pohyby, ale také zlepšují svou mentální koncentraci. Pokud je chcete zabavit a podpořit jejich vývoj, můžete vyzkoušet sensory play, které má úžasné výhody. Pomáhá dětem zlepšovat jemnou motoriku, lépe chápat souvislosti a poznávat, jak svět vlastně funguje. 

A proto platí jednoduché pravidlo: u miminek a batolat televizi raději vůbec nepouštět. V tomto věku jim dá nejvíc vaše pozornost, společný smích, písničky a hra – to je pro jejich mozek a vývoj mnohem hodnotnější než jakýkoli program na obrazovce.

TIP: Podívejte se, jak zabavit dvouleté dítě doma pomocí smyslových hraček, které zároveň pomůžou jeho rozvoji.

Děti mezi 2–3 roky

V tomto věku už lze pustit pohádku, ale jen krátce – ideálně do 30 minut denně a rozdělené do menších bloků. Důležité je koukat se společně, komentovat děj a zapojit dítě otázkami („Kdo je to? Co dělá?“). Vybírejte klidnější pořady bez rychlého střihu a hlasitých efektů, které malým dětem mohou spíš škodit.

Právě v tomto období děti zároveň objevují, že je baví tvořit a zkoušet věci vlastníma rukama. Už zvládnou pracovat s modelínou, vykrajovátky, pastelkami, navlékat korálky nebo skládat jednoduché stavebnice. Takové činnosti jim pomáhají rozvíjet jemnou motoriku, fantazii a sociální dovednosti. Skvělou volbou jsou i senzorické hračky, které podporují smyslové vnímání a přinášejí dětem uklidnění i radost.

Pokud tedy hledáte vyváženost, střídání televize s kreativními aktivitami je ideální cestou. Krátká pohádka může dítě inspirovat a následná hra s hudebními nástroji, kuchyňkou nebo tvořivými hračkami dá prostor, aby si příběh z obrazovky „odehrálo“ ve skutečném životě.

Jaké aktivity můžete s dětmi po sledování televize vyzkoušet?

Podívejte se, jaké aktivity můžete navázat na sledování obrazovky.

• Modelování a tvoření: Nechte dítě, aby si z modelíny vymodelovalo postavičku, kterou právě vidělo v pohádce. Skvěle tak procvičí jemnou motoriku a zapojí fantazii.
• Malování a kreslení: Společně si nakreslete oblíbenou scénu nebo hrdinu z příběhu. Děti se tím učí převyprávět děj a posilují jazykové dovednosti.
• Senzorické hry: Použijte senzorické hračky – třeba kuličky, kinetický písek nebo dotykové kostky. Pomáhají dětem zklidnit se a zároveň podporují rozvoj smyslů.
• Hra na profese: Pohádka o kuchaři? Zahrajte si na vaření v dětské kuchyňce. Viděli v příběhu opraváře? Vytáhněte dětské nářadí. Tyto hry propojují televizi s realitou.
• Hudební chvilka: Jednoduché hudební nástroje – bubínek, xylofon nebo chrastítka – pomohou dítěti vyjádřit emoce z pohádky a rozvíjejí rytmus i koordinaci.

Mohlo by vás zajímat: Co by mělo umět 18měsíční batole a jak ho podpořit ve vývoji?

Děti od 3 do 5 let

V předškolním věku už děti zvládnou sledovat televizi soustředěněji a rozumí jednoduchým příběhům. Hodina denně je obecně v pořádku, ale rozhodně není nutné, aby televize běžela každý den. Klíčem je kvalitní obsah – pohádky a pořady, které jsou jazykově bohaté, mají jasný děj a dítěti něco předají.

Vyhněte se sledování před spaním – modré světlo z obrazovky i příliš silné emoce v příběhu mohou dětem ztížit usínání. Lepší je pustit pohádku dopoledne nebo odpoledne a večer si raději číst knížku.

Podívejte se: Co by mělo umět dítě v 5 letech? Tipy na aktivity pro rozvoj

Jaké aktivity můžete s dětmi po sledování televize s 3- 5letými dětmi vyzkoušet?

 Podívejte se na naše nejoblíbenější:

• Knihovna hrdinů: Vyberte si s dítětem oblíbenou postavu a udělejte jí vlastní „knížku“ – nalepte obrázky, nechte dítě malovat nebo vyprávět. Postava se tak stane součástí jejich světa mimo obrazovku.
• Pohybová hra: Proměňte pohádku v pohyb: jestli byla o zvířátkách, zkuste se doma „proměnit“ v kočku, medvěda nebo žábu. Spojíte tím fantazii s fyzickou aktivitou.
• Malý badatel: Pokud se v příběhu objevila příroda, zkuste téma rozvinout – najděte kamínky na zahradě, listy v parku nebo si doma vytvořte malý pokus s vodou.
• Kuchyňské dobrodružství: Pohádka o vaření? Uvařte si spolu jednoduchý recept – třeba ovoce na talířku nebo pomazánku. Děti rády napodobují dospělé a rozvíjejí tím praktické dovednosti.
• Senzorický koutek: Připravte krabici s různými materiály (korálky, rýže, látky, kostky) a nechte dítě, aby si „postavilo svět“ inspirovaný pohádkou. Smyslové hry uklidňují a podporují kreativitu.

Školáci mezi 6 až 12 lety

U dětí školního věku už není nutné hlídat každou minutu u televize, mnohem důležitější jsou jasná rodinná pravidla. Televize by neměla běžet jen tak na pozadí, obzvlášť při jídle nebo v ložnici. Důležité je také vědět, co dítě sleduje, protože obsah má v tomto věku větší vliv než samotná délka sledování.

Pokud dítě dobře spí, má dost pohybu, zvládá školu a má kamarády, pak večerní pohádka nebo rodinný film nepředstavují žádný problém. Naopak – může to být příležitost ke sdílenému zážitku, který rodinu spojuje.

Tipy, jak televizi propojit s dalším programem

• Film jako start konverzace: Po filmu si společně sedněte a popovídejte si o tom, co by dítě udělalo na místě hlavního hrdiny. Rozvíjí to kritické myšlení i schopnost vyjadřovat vlastní názor.
• Příběh do knížky: Zkuste v knihovně nebo doma najít knihu, která na filmové téma navazuje (např. příroda, historie, dobrodružství). Televize se tak stane mostem ke čtení.
• Rodinná deskovka: Po pohádce nebo filmu si zahrajte společenskou hru. Není to konkurence televize, spíš příjemný způsob, jak prodloužit společný čas bez obrazovky.
• Vaření podle příběhu: Pokud ve filmu vařili pizzu nebo pekli koláč, zkuste si podobný recept připravit doma. U školáků tím rozvíjíte samostatnost a praktické dovednosti.

Podívejte se na: Jak zabavit děti doma: 21 tipů na hračky, u kterých vydrží

Často kladené otázky (FAQ)

Kdy může dítě koukat na TV?

Obecně se doporučuje začít až kolem 2. roku věku. Do té doby se děti nejlépe učí přímou interakcí – mluvením, hraním a dotekem. Po druhých narozeninách už krátké pohádky (max. 20–30 minut) neuškodí, pokud je sledujete spolu a vybíráte vhodný obsah.

Kdy pouštět miminku pohádky?

Miminkům (do 18–24 měsíců) se pohádky v televizi nepouštějí. Jedinou výjimkou je videochat s blízkými – to je naopak prospěšné, protože jde o interakci s reálnou osobou. Na pasivní koukání si batole ještě neumí smysluplně napojit zážitky a je to spíš zátěž pro jeho mozek.

Proč se nesmí miminka dívat na televizi?

Mozek miminek se vyvíjí nejrychleji prostřednictvím živého kontaktu s rodiči. Pasivní sledování televize je připravuje o důležité podněty – miminko slyší zvuky, vidí barvy, ale nedostává reakce na vlastní gesta, úsměvy nebo zvuky. Pokud tráví hodně času u obrazovky, může to zpomalit rozvoj řeči a sociálních dovedností.

Jak odnaučit dítě od televize?

Začněte postupně:

• nastavte jasná pravidla (např. televize jen po obědě nebo večer, ne před spaním),

• nahraďte část času jinými aktivitami (malování, stavebnice, senzorické hry, společné čtení),

• nabídněte dětem možnost spolu rozhodovat, co budou dělat místo televize,

• a hlavně jděte příkladem – když televize neběží „na pozadí“ pro dospělé, dítě si na ni zvykne méně.

Zdroje

BOERS, Elroy, Mohammad H. AFZALI, Patricia J. NEWTON a Natalie S. COLMAN. Association of screen time and depression in adolescence. JAMA Pediatrics. 2019, 173(9), 853–859. DOI: 10.1001/jamapediatrics.2019.1759.

COUNCIL ON COMMUNICATIONS AND MEDIA. Media and Young Minds. Pediatrics. 2016, 138(5), e20162591. DOI: 10.1542/peds.2016-2591.