Kdy začne dítě lézt a jak ho k tomu motivovat
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Většina dětí začíná lézt mezi 6. a 10. měsícem, ale každé dítě má svůj vlastní rytmus – někdo už v pěti měsících, jiný až po roce.
- Lezení rozvíjí sílu horní části těla, koordinaci, prostorové vnímání a je důležité pro propojení mozkových hemisfér.
- Nejlepší motivace je položit před dítě zajímavou hračku mimo dosah – fungují například smyslové lahvičky pro miminka nebo TickiT reflexní zrakové disky.
- Podpora začíná už u miminek – pravidelné chvilky na bříšku od prvních týdnů budují základ pro pozdější lezení.
- Pokud dítě neleze ani po 12 měsících nebo má výraznou asymetrii v pohybech, je vhodné poradit se s pediatrem.
Přečtěte si také: Kdy začínají děti mluvit
Kdy vlastně děti začínají lézt?
Některé děti se vrhnou do lezení už kolem pátého měsíce. Jiné si dají načas a začnou až kolem prvních narozenin. A víte co? Obojí je naprosto v pořádku. Každé dítě má své vlastní tempo a není důvod k panice, pokud se vaše osmiměsíční miminko ještě stále válí na zádech.
Co je ale zajímavé – lezení není podmínkou pro chůzi. Některé děti lezení úplně přeskočí a rovnou se postaví na nohy. Třeba se přemisťují posedmo, válí se jako šištičky nebo se prostě jednoho dne postaví a jdou. I to je cesta.
Od ležení k lezení: Jak se to celé vyvíjí
Kolem třetího až čtvrtého měsíce se objevuje schopnost otáčet se ze zad na břicho a zpět. To je důležitý moment, kdy dítě získává kontrolu nad vlastním tělem a začíná chápat, že se může pohybovat podle vlastní vůle.
Od pátého měsíce můžete pozorovat, že když je miminko na bříšku, začíná se houpat tam a zpět, zvedá se na natažených rukách, možná i zkouší přitahovat nožičky pod sebe. To všechno jsou přípravné cviky na skutečné lezení.
A pak najednou, obvykle mezi sedmým a desátým měsícem, to přijde. Možná to nejdřív vypadá spíš jako plazení po bříšku, kde dítě používá ruce k tahu vpřed a nohy jen tak trochu pomáhají. Nebo se najednou dostane do pozice na čtyřech a začne se houpat. A pak se stane ten zázrak – první skutečný pohyb vpřed.
Proč je lezení tak důležité?
Lezení je první aktivita, kdy dítě dlouhodobě zatěžuje ruce a ramena. To je zásadní příprava na spoustu věcí, od držení lžíce a hračky až po pozdější psaní. Když dítě leze, posiluje celý trup, záda, ruce i nohy. Je to komplexní cvičení celého těla.
Když se dítě pohybuje po různém povrchu, jako je koberec, dřevěná podlaha, dlažba či tráva, učí se rozpoznávat textury. Vnímá rozdíly mezi měkkým a tvrdým, hladkým a drsným. Zároveň se učí odhadovat vzdálenosti, objevuje trojrozměrný prostor a rozvíjí prostorovou představivost.
Také ten pohyb hlavy nahoru a dolů během lezení není náhoda. Pomáhá očím trénovat sledování, vnímání hloubky a zaostřování. Tyhle dovednosti budou později důležité třeba při čtení.
Když dítě leze klasickým způsobem – pravá ruka s levou nohou, levá ruka s pravou nohou – aktivuje obě hemisféry mozku současně a posiluje komunikaci mezi nimi. To je důležité pro pozdější učení, čtení, psaní, řešení problémů.
Jakými způsoby děti lezou
Jedno z největších překvapení pro novopečené rodiče bývá to, že existuje víc způsobů, jak lézt. Představují si klasické lezení na čtyřech s protichůdným pohybem končetin. Ale realita je pestrá.
- Plazení po bříšku je časté – dítě se táhne rukama, zatímco břicho zůstává na zemi. Vypadá to trochu jako vojenské plazení. Někdy používá obě nohy najednou, jindy jednu víc než druhou.
- „Červ“ – znamená, že se dítě přesouvá v podstatě bez použití rukou, jen se vlní jako housenka.
- Lezení pozpátku zní zvláštně, ale je překvapivě běžné. Dítě se prostě dostane do pohybu, ale místo vpřed jede vzad.
- Krab – pohyb do strany místo dopředu. Někdy s asymetrickou pozicí nohou.
- Na špičkách nebo s nataženýma nohama vypadá jako medvědí chůze.
- Posedmo – některé děti vůbec nelezou na čtyřech, ale efektivně se přemisťují posedmo.
A víte co? Všechny tyto styly jsou naprosto v pořádku. Důležité je, že se dítě dokáže dostat tam, kam chce. Způsob je vlastně vedlejší..jpg)
Jak dítě motivovat k lezení
Tady přichází ta zábavná část. Nemůžete dítě naučit lézt, to se to naučí samo, když bude připravené. Ale můžete vytvořit prostředí a situace, které ho k tomu povzbudí.
Začněte na bříšku
Od prvních týdnů života pravidelně pokládejte miminko na bříško, i když jen na pár minut. Zpočátku ho to možná nebude bavit, je to pro něj náročné. Ale postupně to buduje sílu potřebnou k pozdějšímu lezení.
TIP: Můžete se položit taky a být na úrovni očí miminka. Nebo na sebe miminko položte, když ležíte na zádech. Udělá to z času na bříšku příjemnější zkušenost.
Dejte dítěti prostor
Tohle zní banálně, ale je to důležité. Dítě v sedačce, na hopsadlu nebo v ohrádce se lézt nenaučí. Potřebuje bezpečný prostor na podlaze, kde má volnost pohybu.
Vytvořte mu bezpečnou zónu na podlaze
Nejlépe na měkkém koberci nebo podložce. Odstraňte nebezpečné předměty, zajistěte nábytek, zakryjte zásuvky. A pak prostě nechte dítě být.
Motivujte ho něčím zajímavým
Tohle je taková ověřená klasika. Položte před dítě něco, co ho zaujme, ale ne přímo do ruky, kousek před něj. Dítě má přirozenou touhu dostat se k věcem, které ho fascinují.
Co funguje skvěle? Hračky, které zaujmou víc smyslů najednou. Třeba smyslové lahvičky pro miminka jsou úžasné. Míchají v sobě vizuální stimuly, zvuky, zajímavé pohyby. Když se kutálí, lesknou se, chrastí, to je pro miminko jako magnet.
Další skvělá volba jsou TickiT reflexní zrakové disky. Tyto zrcadlové povrchy děti doslova hypnotizují a vidí v nich zkreslený odraz, baví je se dotýkat hladkého kovu. Jsou různé velikosti, takže se dají i stavět na sebe, což je další motivace.
Nebo zkuste TickiT reflexní zrakové duhové koule, které se navíc kutálí, takže když se jich dítě dotkne, odvalí se o kousek dál.
.jpg)
Buďte vzorem
Válíte se s dítětem po zemi a lezete sami? Zní to možná hloupě, ale funguje to. Děti se učí napodobováním. Když vidí, že vy lezete, dostanou nápad, že by to mohly zkusit taky.
Nevytvářejte tlak
Tohle je možná nejdůležitější. Pokud dítě ještě není připravené, není připravené. Žádné cvičení ho nenaučí lézt, dokud jeho nervový systém a svaly nedozrají dostatečně. Tlak a frustrace nepomůžou nikomu.
Oblečení a povrch
Na čem a v čem dítě leze, dělá rozdíl. Pohodlné, volné oblečení je základ. Těsné bodýčko nebo kalhoty omezují pohyb nejsou moc pohodlné. Ideální jsou měkké tepláčky a body, které netlačí.
Bosé nohy nebo protiskluzové ponožky fungují nejlépe. Hladké ponožky na podlaze znamenají klouzání, dítě se odráží, ale noha ujíždí. To je pro něj frustrující. Různé povrchy jsou však skvělé pro rozvoj. Koberec poskytuje tření a měkkost. Dřevěná podlaha je hladší, ale tvrdší. Tráva venku je úplně jiná zkušenost. Nechte dítě poznávat všechny tyto povrchy.
Mírné překážky můžou být zajímavé. Zkuste dát měkký polštář přes cestu nebo srolovanou deka. Nic vysokého nebo nebezpečného, jen něco, co přidá trochu výzvy.
Co když dítě neleze jinak než pozpátku?
Lezení pozpátku je překvapivě běžné a není důvod k obavám. Stává se to z několika důvodů. Někdy je to prostě proto, že dítě objevilo, že když se odráží rukama, jede vzad, a funguje to, tak proč to nepoužívat?
Obvykle se to časem samo upraví. Když dítě získá víc síly a koordinace, začne lézt normálně vpřed. Můžete ho povzbudit tím, že před něj pokládáte zajímavé věci – vizuální motivace dostat se tam.
Pokud ale dítě leze výhradně pozpátku i po několika měsících a nezdá se, že by to zkoušelo jinak, můžete to zmínit pediatrovi při další kontrole. Pravděpodobně je všechno v pořádku, ale je lepší se ujistit.
Bezpečnost na prvním místě
Jakmile dítě začne lézt, otevře se mu celý nový svět a vám se otevře nový svět starostí. Některé věci prostě musíte zajistit.
- Zajistěte nábytek – knihovny, skříně, televize. Všechno, co by se mohlo převrhnout, když se o to dítě opře nebo za to zatáhne.
- Zakryjte zásuvky, schody zabezpečte a ostré rohy obložte ochrannými kryty.
- Ukliďte malé předměty z dosahu – cokoliv, co by mohlo skončit v puse.
- Sledujte své dítě. To je asi jasné, ale dítě, které leze, je překvapivě rychlé. Ztratíte ho z dohledu na vteřinu a najednou je na druhém konci místnosti a snaží se slézt ze schodu.
Závěrem
Po našich zkušenostech můžeme říct jedno – každé dítě je jiné a každé má svůj vlastní rytmus. To, co fungovalo u prvního dítěte, nemusí fungovat u druhého. A to je naprosto v pořádku.
Lezení je skvělým milníkem, ale není závodem. Nezáleží na tom, jestli vaše dítě leze v šesti měsících nebo v deseti. Nezáleží na tom, jestli leze klasicky na čtyřech nebo se šine po zadku. Důležité je, že objevuje svět, posiluje tělo a získává sebedůvěru.
Vaší rolí je vytvořit bezpečné prostředí, poskytnout zajímavé podněty a hlavně užít si tu cestu. Protože než se nadějete, vaše lezoucí miminko bude pobíhat po bytě a vy budete vzpomínat na ty dny, kdy stačilo položit zajímavou hračku metr před něj a měli jste pár minut klidu..jpg)
Často kladené otázky
Kdy začne dítě lézt?
Většina dětí začíná lézt mezi 6. a 10. měsícem, ale normální rozmezí je široké – od 5 do 13 měsíců. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a pozdější start neznamená žádný problém.
Co když moje dítě v 10 měsících ještě neleze?
Pokud jinak prospívá, otáčí se, sedí, zajímá se o okolí a snaží se dosáhnout na věci, pravděpodobně je všechno v pořádku. Některé děti prostě potřebují víc času. Pokud vás to znepokojuje, poraďte se s pediatrem při další kontrole.
Je normální, že dítě leze pozpátku?
Ano, je to překvapivě časté. Dítě objevilo, že když se odráží rukama, pohybuje se – akorát vzad. Většinou se to časem samo upraví, když získá víc síly a koordinace. Není důvod k obavám.
Potřebuju nějaké speciální pomůcky, aby se dítě naučilo lézt?
Ne, speciální pomůcky nepotřebujete. Stačí bezpečný prostor na podlaze a motivace v podobě zajímavých hraček. Fungují věci, které vizuálně zaujmou a motivují dítě posunout se blíž, třeba smyslové lahvičky nebo reflexní koule.
Co když moje dítě úplně přeskočí lezení?
Některé děti skutečně lezení přeskočí a jdou rovnou ke stání a chůzi nebo se přemisťují jiným způsobem. Není to problém. Lezení je užitečné, ale není nezbytně nutné pro správný vývoj. Důležité je, že se dítě nějakým způsobem pohybuje.
Zdroje
