Jak poznat vysoce citlivé dítě a jak s ním pracovat pomocí smyslohraní
Vysoká citlivost je vrozený temperamentový rys, který se vyskytuje přibližně u 15-20 % populace. Děti s vysokou citlivostí vnímají a zpracovávají informace z okolí intenzivněji než jejich vrstevníci. Smyslohraní (sensory play) může být účinným nástrojem, jak těmto dětem pomoci lépe zpracovávat podněty, regulovat emoce a rozvíjet jejich silné stránky.
Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek
- Vysoce citlivé děti mají velmi citlivý nervový systém, což vede k intenzivnějšímu vnímání podnětů a emocí.
- Typické znaky zahrnují hloubku prožívání, citlivost na podněty, potřebu pravidelnosti a vyšší míru empatie.
- Smyslohraní pomáhá dětem zpracovávat přetížení smyslů a dává jim nástroje k lepšímu zvládání emocí.
- Důležité je vytvořit klidné prostředí s možností ústraní a dostatkem času na zpracování podnětů.
- Pro rodiče vysoce citlivých dětí je zásadní validace jejich prožívání a postupné budování odolnosti vůči podnětům.
Mohlo by vás zajímat: Jak zklidnit hyperaktivní dítě
Jak poznat vysoce citlivé dítě
Vysoce citlivé děti mají nervový systém nastavený tak, že zaznamenává více detailů a zpracovává je do větší hloubky. Tento rys se projevuje v několika základních oblastech:
Hloubka zpracování a prožívání
Vysoce citlivé děti mají sklon k hlubokému zamýšlení se nad věcmi. Často kladou neobvykle hluboké otázky, přemýšlejí o spravedlnosti, morálních tématech nebo existenciálních otázkách dříve než jejich vrstevníci.
Můžete si všimnout, že vaše dítě:
- Dlouho přemýšlí před rozhodnutím,
- má bohatou fantazii a představivost,
- prožívá emoce silněji a déle než ostatní děti,
- má výjimečně dobrou paměť na detaily a zážitky,
- potřebuje více času na zpracování informací a podnětů.
.jpg)
Citlivost na smyslové podněty
Děti s vysokou citlivostí mohou být přecitlivělé na různé smyslové podněty, jako jsou:
- Hluk (hlasité zvuky, ruch ve třídě, davech),
- světlo (jasné nebo blikající světlo),
- pachy a vůně (i jemné, které ostatní nepostřehnou),
- hmatové vjemy (štítky na oblečení, švy, určité materiály),
- chuť (odmítání některých jídel kvůli textuře nebo intenzivní chuti).
Přetížení smyslů může vést k únavě, podrážděnosti nebo emočním výbuchům. Dítě se může stáhnout do sebe, plakat nebo reagovat zdánlivě nepřiměřeně situaci.
Potřeba řádu a pravidelnosti
Vysoce citlivé děti často:
- Nelibě nesou změny v rutině,
- potřebují znát předem, co se bude dít,
- bývají obezřetné v nových situacích,
- potřebují čas na adaptaci na nové prostředí.
Vyšší míra empatie a vnímavosti k ostatním
Vysoce citlivé děti zpravidla:
- Silně vnímají emoce ostatních lidí,
- reagují citlivě na nálady rodičů nebo učitelů,
- mají silný smysl pro spravedlnost,
- mohou přebírat emoce druhých a být jimi přetíženy.
Jak pomoci vysoce citlivému dítěti pomocí smyslohraní
Smyslohraní představuje skvělý způsob, jak podpořit vysoce citlivé děti. Nabízí kontrolovanou stimulaci smyslů, která pomáhá budovat odolnost vůči podnětům a zároveň poskytuje nástroje pro regulaci emocí.
Proč je smyslohraní ideální pro vysoce citlivé děti?
- Poskytuje kontrolovanou stimulaci – dítě může samo určovat intenzitu a trvání smyslových vjemů.
- Buduje smyslovou odolnost – postupným a jemným vystavováním různým podnětům.
- Nabízí kanál pro vyjádření emocí – práce s materiály pomáhá zpracovat a vyjádřit pocity.
- Vytváří zklidňující rituál – pravidelné smyslové aktivity mohou fungovat jako ukotvující rituál.
Tipy na smyslohraní pro vysoce citlivé děti
Máme pro vás několik našich oblíbených tipů na smyslohraní pro vysoce citlivé děti.
Hmatové aktivity pro zklidnění
Hmatové aktivity jsou často nejúčinnější pro zklidnění přetíženého nervového systému:
- Kinetický písek nebo modelína – hnětení a tvarování má terapeutický účinek.
- Smyslové tubusy – kombinace různých materiálů pro jemnou stimulaci hmatu.
- Slizáčci – zkoumání textur bez vizuálního přetížení.
- Smysloboxy s přírodními materiály – písek, modelína, barevná rýže nebo cizrna.
Pro dítě, které je přetížené, vybírejte zpočátku jednodušší materiály bez silných vůní a křiklavých barev. Postupně můžete přidávat více stimulů.
Sluchové aktivity pro zvládání hluku
Vysoce citlivé děti často reagují intenzivně na zvuky. Pomoci mohou:
- Nahrávky uklidňujících zvuků přírody,
- Hudební nástroje s jemným zvukem,
- Smyslové kostky či láhve s různými materiály uvnitř.
.jpg)
Zrakové aktivity pro regulaci vizuálních podnětů
Pro děti citlivé na vizuální podněty je vhodné:
- Světelné panely s tlumeným světlem,
- pozorování smyslových láhví,
- třídění předmětů podle barev nebo tvarů,
- Zrcátka nebo zrakové disky pro kontrolovanou vizuální stimulaci.
Čichové aktivity pro zvládání přetížení pachy
Děti citlivé na vůně a pachy mohou zabavit:
- Voňavé modelíny s přírodními esencemi,
- poznávací hry s bylinkami a kořením,
- aromaterapeutické aktivity s jemnými vůněmi.
Konkrétní aktivity smyslohraní pro regulaci emocí
Sepsali jsme pro vás i konkrétní aktivity pro regulaci emocí pomocí smyslohraní.
Pro úzkost a strach
Vysoce citlivé děti často zažívají intenzivnější úzkost. Pomoci mohou:
- Uklidňující smyslová láhev – průhledná láhev naplněná vodou, glycerinem a třpytkami, která při protřepání vytvoří jemný vizuální efekt postupně se usazujících třpytek,
- foukání bublin do bublinkového slizáčku,
- těžká přikrývka – poskytuje uklidňující tlak na tělo.
Pro hněv a frustraci
Při intenzivních emocích hněvu mohou pomoci:
- Antistresový slizáček – sliz, který lze mačkat a tahat.
- Smyslobox s odolnými komponenty – může obsahovat cizrnu, rýži nebo jiné pevné předměty, které dítě může přesypávat a třídit.
- Bouchací podložka – místo, kde může dítě bezpečně vyjádřit vztek.
Pro přetížení smyslů
Při přetížení smysly je vhodné:
- Malý smyslový box – jednoduchý, obsahující pouze jeden typ materiálu.
- Tiché koutky – místo s minimem podnětů, kam se dítě může uchýlit.
- Smyslový set zaměřený na jeden smysl – například pouze hmatový, bez výrazných barev nebo vůní
.jpg)
Jak vytvořit optimální prostředí pro vysoce citlivé dítě
Kromě konkrétních aktivit je důležité vytvořit prostředí, které respektuje potřeby vysoce citlivého dítěte:
Doma
- Vytvořte klidné místo, kam se dítě může uchýlit, když potřebuje pauzu.
- Udržujte pravidelný režim a předem dítě informujte o změnách.
- Omezte zbytečné smyslové podněty (hlasitá hudba, křiklavé barvy, silné vůně).
- Poskytněte dostatek času na přechody mezi aktivitami.
- Respektujte potřebu samoty a ticha.
Ve škole
- Komunikujte s učiteli o potřebách vašeho dítěte,
- zvažte možnost tichého koutku ve třídě,
- navrhněte používání sluchátek pro snížení hluku během samostatné práce,
- požádejte o možnost postupné adaptace na nové prostředí,
- domluvte se na signálu, kterým dítě může dát najevo, že potřebuje pauzu.
Komunikace s vysoce citlivým dítětem
Pro rodiče a učitele je nezbytné si osvojit způsob komunikace, který respektuje citlivost dítěte:
Validace emocí
Vysoce citlivé děti potřebují vědět, že jejich intenzivní emoce jsou v pořádku.
- „Vidím, že jsi opravdu naštvaný. Je v pořádku cítit hněv.“
- „Chápu, že tě ten hluk rozrušil. Máš citlivé uši a to je součást tvé osobnosti.“
- „Je v pořádku, že potřebuješ čas o samotě, když je toho na tebe moc.“
Učení strategií seberegulace
Pomocí smyslohraní můžete dítě učit rozpoznávat své potřeby a reagovat na ně:
- „Když cítíš, že jsi přetížený, můžeš si vzít svou uklidňující láhev.“
- „Pojďme si zkusit společně dělat bubliny do slizáčku.“
- „Když potřebuješ klid, můžeš jít do svého tichého koutku.“
Budování odolnosti
Postupné vystavování podnětům v bezpečném prostředí pomáhá budovat odolnost:
- Začněte s jednoduššími smyslovými aktivitami a postupně přidávejte složitější.
- Oceňujte každý pokrok v zvládání náročných situací.
- Učte dítě rozpoznávat signály přetížení, aby mohlo reagovat včas.
Závěr
Vysoká citlivost není poruchou ani slabostí – je to temperamentový rys, který přináší výzvy i dary. Děti s vysokou citlivostí často vynikají v kreativitě, empatii a vnímání detailů. Pomocí smyslohraní můžeme těmto dětem pomoci zpracovávat intenzivní vjemy a emoce, a zároveň rozvíjet jejich jedinečné schopnosti.
Pamatujte, že každé dítě je jedinečné a to, co funguje pro jedno, nemusí fungovat pro druhé. Buďte trpěliví, všímaví a hledejte přístup, který nejlépe vyhovuje právě vašemu dítěti.
Často kladené otázky
Je vysoká citlivost to samé co porucha senzorického zpracování?
Ne, ačkoliv se mohou v některých projevech překrývat. Vysoká citlivost je temperamentový rys, zatímco porucha senzorického zpracování je neurologická podmínka, která vyžaduje terapeutickou intervenci. Při podezření na poruchu senzorického zpracování je vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Může dítě „vyrůst“ z vysoké citlivosti?
Vysoká citlivost je vrozený rys, který přetrvává celý život. Dítě se však může naučit lépe zvládat přetížení a regulovat své reakce. S věkem si také vytvoří vlastní strategie, jak se svou citlivostí pracovat.
Jak mám vysvětlit vysokou citlivost učitelům mého dítěte?
Připravte si konkrétní příklady projevů citlivosti vašeho dítěte a návrhy, co mu pomáhá. Zaměřte se na praktická řešení jako možnost tiché přestávky, postupné zvykání na nové situace nebo alternativní způsoby hodnocení, které nevytvářejí zbytečný stres.
Může smyslohraní pomoci i dítěti, které nemá vysokou citlivost?
Ano, smyslohraní je prospěšné pro všechny děti. Podporuje neurologický vývoj, kreativitu a schopnost seberegulace. Pro vysoce citlivé děti však může mít zvláštní význam jako nástroj pro zvládání přetížení.
Jak často bychom měli provádět smyslohraní s vysoce citlivým dítětem?
Ideální je zařadit smyslohraní do pravidelného režimu dítěte, například jako součást ranní nebo večerní rutiny. Zároveň je vhodné mít smyslové pomůcky dostupné pro případy, kdy dítě potřebuje zklidnění nebo regulaci emocí.
Zdroje
Acevedo, B. P., Santander, T., Marhenke, R., Aron, A., & Aron, E. (2021). Sensory processing sensitivity predicts individual differences in resting-state functional connectivity associated with depth of processing. Neuropsychobiology, 80(2), 185-199.
Aron, E. N. (2015). Vysoce citlivé děti. Fontána.
Ayres, A. J. (2005). Sensory integration and the child: Understanding hidden sensory challenges. Western Psychological Services.
Boterberg, S., & Warreyn, P. (2016). Making sense of it all: The impact of sensory processing sensitivity on daily functioning of children. Personality and Individual Differences, 92, 80-86.
Matějček, Z. (1986). Rodiče a děti. Avicenum/Zdravotnické nakladatelství.
Miller, L. J. (2014). Sensational kids: Hope and help for children with sensory processing disorder. Penguin.
Pluess, M., Assary, E., Lionetti, F., Lester, K. J., Krapohl, E., Aron, E. N., & Aron, A. (2018). Environmental sensitivity in children: Development of the Highly Sensitive Child Scale and identification of sensitivity groups. Developmental Psychology, 54(1), 51-70.
