Kdy začíná dítě mluvit? 7 tipů, jak podpořit rozvoj řeči hrou

Čekáte na první slůvko svého miminka? Sledujete, jak se vaše děťátko snaží komunikovat, a přemýšlíte, jestli je všechno v pořádku? Některé děti začnou povídat už před prvními narozeninami, jiné si dávají načas až do druhého roku a obojí je naprosto v pořádku. V tomto článku se podíváme na to, jak se řeč u dětí vyvíjí, kdy začíná dítě mluvit a jak podpořit rozvoj řeči hrou a hračkami.

Shrnutí pro ty, kteří nemají čas číst celý článek

• Vývoj řeči je individuální a některé děti začnou mluvit už kolem 10. měsíce, jiné až ve 2 letech, obojí je normální.
• První slova se objevují mezi 10.–18. měsícem a obvykle jde o jednoduchá slova jako „máma“, „táta“, „baf“ nebo „ham“.
• Komunikace začíná mnohem dříve, kdy už novorozenec komunikuje pláčem. A kolem 2. měsíce broukáním a kolem 6. měsíce žvatláním.
• Hra je základem rozvoje řeči a poskytuje dětem přirozený prostor pro procvičování jazyka.
• Aktivní zapojení rodičů dělá rozdíl a když si s dětmi povídáte při hře, rozšiřujete jejich slovní zásobu a podporujete složitější vyjadřování.
• Odbornou pomoc vyhledejte kolem 2 let, pokud dítě vůbec nemluví nebo používá méně než 50 slov, je vhodné konzultovat logopeda.

Kdy začíná dítě mluvit? Od prvního slůvka k prvním otázkám

Komunikace s dítětem startuje daleko dřív, než si většina rodičů uvědomuje. Už v prvních dnech používá miminko pláč jako formu komunikace. Dokáže jím vyjádřit hlad, únavu nebo potřebu vaší blízkosti. Kdy začíná dítě mluvit? Pamatujte, že každé dítě to má jinak a není kam spěchat.

• Kolem 2.–3. měsíce přichází ten kouzelný moment, kdy začnete slyšet první broukání, brblání a krátké zvuky.
• Mezi 6.–8. měsícem se pak dítě rozžvatlá naplno. Opakuje různé slabiky a experimentuje s tónem i hlasitostí. V tuhle chvíli ještě neví, co ta slova znamenají, prostě si hraje se zvuky a objevuje, co všechno dokáže jeho hlásek vytvořit. Tohle žvatlání není náhoda, ale důležitý trénink pro to, co přijde později.
• Kolem 10. měsíce používá dítě pasivní slovník, kdy sice ještě nemluví, ale už docela rozumí. 
• Mezi 10.–18. měsícem začíná dítě mluvit doopravdy. Používá vědomě opravdové slovo, kterému rozumí. To znamená, že když se na vás podívá a řekne „máma“, není to jen náhodná slabika, je to záměrná komunikace. Ví, že tím slovem myslí vás. A to je obrovský úspěch! 

Od téhle chvíle to jde rychle, slovní zásoba roste den po dni a než se nadějete, budou děti mluvit tak často, že možná budete postrádat chvilku klidu.

TIP:  Hračky pro roční dítě

Jak rychle se budou děti učit mluvit? Časová osa vývoje

V období, kdy začíná dítě mluvit, mluvení pak nabere na tempu. Přejdou od blábolení k ukazování a pojmenovávání věcí. Kolem 16. měsíce mají děti ve své slovní zásobě 30 až 50 slov. Mezi 18. a 24. měsícem si rychle rozšiřuje svoji slovní zásobu. Ve dvou letech dokážou děti obvykle spojit dvě slova (například „máma auto“).

Přehled vývoje řeči podle věku

Otázkou často není, kdy začíná dítě mluvit, ale jak dobře s nimi můžete postupně komunikovat. Jakmile se vaše dítě začne učit první slova, mluvení pak nabere na tempu. Přejdou od blábolení k ukazování a pojmenovávání věcí. Tady je přehled, co můžete očekávat v jednotlivých fázích:

• 10–18 měsíců: První slůvka a radost z pojmenovávání. Úplně první slovo uslyšíte většinou kolem prvních narozenin. Slovní zásobu si postupně budují opakováním. Kolem 16. měsíce už bude dítě schopno říct 30-50 slov.
• 18–24 měsíců: Exploze slovní zásoby a první věty. Mezi 18. a 24. měsícem se slovní zásoba rozšíří z 50 až na 200 slov. 
• 2–3 roky: Gramatika a období otázek. Slovní zásoba se rozšiřuje na 200–1000 slov a věty se prodlužují na 3–4 slova. Děti začínají objevovat gramatiku a je běžné, že se jim to bude plést. Kolem 2,5 roku se ptají „co je to?“  a kolem 3,5 roku přichází nejoblíbenější otázka „proč?“ A přijde jich milion. Denně.
• 3–4 roky: Souvislé vyprávění. Slovní zásoba je už kolem 1000–1500 slov. Dítě dokáže vyprávět zážitky, používá minulý čas a vytváří složitější věty. 
• 4–5 let: Plynulá komunikace. Kolem 4,5 roku by se měl ukončovat gramatický vývoj. Pokud dítě nemluví gramaticky správně po čtvrtém roce, vyhledejte odborníka. Slovní zásoba je zhruba 1500–2500 slov a dítě komunikuje téměř bezchybně. Z hlediska výslovnosti by mělo umět vyslovovat všechny hlásky do šesti let.

TIP: Jak poznat vysoce citlivé dítě a jak s ním pracovat pomocí smyslohraní

Vývoj řeči u dětí je individuální a každé má svůj čas

Každý člověk je jedinečný. To, kdy začíná dítě mluvit, nemusí plně odpovídat vašim očekáváním. Některým dětem to trvá déle. Neznamená to, že by s vaším dítětem bylo něco v nepořádku. Prostě každé dítě potřebuje svůj čas.

Co ovlivňuje vývoj řeči

Vývoj řeči ovlivňuje spousta faktorů jako genetika, pohlaví (holčičky statisticky začínají mluvit dříve než chlapci), pořadí narození (prvorozené děti obvykle mluví dříve), nebo dvojjazyčnost (děti zpracovávající dva jazykové systémy mohou začít mluvit později, ale jejich celková slovní zásoba je srovnatelná). 

Povaha dítěte také může ovlivnit vývoj řeči, protože některé děti jsou prostě pozorovatelé, raději sledují a učí se, než by samy aktivně experimentovaly s řečí.

První slova dítěte aneb co říkají děti jako první

První slova, která se u dětí objevují, nejsou náhodná. A pokud máte více dětí, tak už určitě víte, že pozorovat, jak se děti učí mluvit, je opravdu zábava. Co děti říkají nejčastěji? Obvykle jde o slova spojená s nejbližšími lidmi, základními potřebami nebo věcmi, které děti denně vidí a zajímají je.

Deset nejběžnějších prvních slůvek dětí

Mezi nejčastější slova, co děti říkají, patří:

1. Haf (baf) – pes
2. Čiči – kočka
3. Víc – žádost o víc jídla nebo hračky
4. Mimi – spát, unavené
5. Balón
6. Kačkač – kachna
7. Brumbrum – auto
8. Mlíčko
9. Babi – babička
10. Ještě – žádost o opakování činnosti

TIP: Od kdy si začne hrát dítě samo + tipy, jak ho podpořit

Jak naučit dítě mluvit? Jednoduše s ním mluvte

Základní odpověď je jednoduchá: mluvte s ním. Pořád. O všem. Komunikace s okolím je pro dítě přirozenou formou, jak se naučit mluvit. Děťátko se chce učit a touží komunikovat s vámi. I když se vám zdá, že se nedaří a že z něj občas vypadne jedno slovo, ale jinak nic kloudného, nezoufejte.

Mluvte dál o všem, co prožíváte během dne. Ukazujte mu svět a vše komentujte. Časem vám začne povídat něco na oplátku, chce to jen trpělivost a hodně lásky.

7 tipů, jak podpořit rozvoj řeči hrou

Hra není jen zábava, je to nejpřirozenější způsob, jakým se děti učí. A právě při hře se rozvíjí i jejich jazykové schopnosti. Když si dítě hraje, experimentuje se slovy, procvičuje nové fráze a učí se používat jazyk v různých kontextech. Jaké jsou nejoblíbenější hry na podporu vývoje řeči? Máme pro vás pár oblíbených nápadů a k tomu i tipy na hračky a pomůcky, se kterými si vyhrajete i jako rodiče.

Hra na profese

Pamatujete si, jak jste si jako malí hráli na doktora nebo na paní učitelku? Když si dítě na něco hraje (třeba na doktora, kuchaře, hasiče apod.) přirozeně procvičuje jazyk. Během této hry děti používají nová slova v kontextu, experimentují s větami a učí se vyjadřovat svoje myšlenky. Hlavní přínos této hry je naučit se nová slovíčka. Nejprve si hrajte spolu s dětmi, říkejte jim, co takový člověk dělá, co používá a podobně. Mohou vám pomoci různé hračky jako mamolína Záchranáři, Stavební stroje, Princezny nebo rovnou sensory set Povolání.

Konstrukční hry a popisování

Když dítě staví věž z kostek, skládá puzzle nebo vytváří něco z modelíny, přirozeně komentuje, co dělá. „Velká kostka dolů“ nebo  „tady dám červenou“. Tyto jednoduché věty jsou ale skvělým tréninkem. Pokud se k dítěti při těchto aktivitách přidáte, můžete jeho slovní zásobu bohatě rozšířit: „Ano, postavil jsi vysokou věž. Myslíš, že by se na ni vešla ještě tahle modrá kostka nahoře?“.

Pro podporu jemné motoriky a smyslového vnímání, které úzce souvisí s vývojem řeči, jsou skvělé senzorické hračky a smyslohraní. 

TIP: Můžete použít třeba magnetické stavebnice jako Connetix Tiles, reflexní disky nebo Smyslobox, které děti nejen baví, ale zároveň rozvíjejí jejich vnímání a koncentraci.

Společné hraní s dalšími dětmi

Když si děti hrají spolu, musí se domluvit. Kdo bude co dělat, jakým směrem půjde hra, kdo si vezme kterou hračku. Tohle všechno vyžaduje komunikaci. A protože děti si chtějí hrát, mají obrovskou motivaci se domluvit. Připravte dětem společnou zábavu a aktivity, na kterých mohou spolupracovat. Mezi oblíbené patří například vaření a pečení, stavění magnetické stavebnice či kuličkové dráhy nebo smyslohraní s našimi sadami jako třeba smyslobox Výlet do ZOO.

TIP: Magnetická stavebnice pro děti a seznam 5 nejlepších

Společné čtení 

Společné čtení patří mezi nejefektivnější aktivity pro rozvoj řeči. Nakupte obrázkové knížky, leporela, dětské encyklopedie. Ukazujte barvy, zvířátka, předměty a spolu je pojmenujte. Možná vás pak překvapí, kolik jmen dinosaurů se spolu s dětmi naučíte. Nechte dítě otáčet stránky, ukazovat na postavy, doplňovat známá slova. Se čtením nečekejte, až bude vaše miminko všemu rozumět. Začněte mu číst třeba už ve třech měsících. V této době je však potřeba hodně pracovat s intonací a tónem hlasu, abyste získali pozornost.

TIP: Už všechny dinosaury znáte? Pak se vašim dětem bude líbit tubus s figurkami dinosaurů nebo naše Smyslírna Svět Dinosaurů.

Zpívejte a říkejte si říkanky

Určitě si ještě pamatujete na „Pec nám spadla“ a „Kolo, kolo mlýnský“. Jednoduché říkanky s opakujícími se slovy a rytmem učí děti zvukům jazyka. Rytmus pomáhá dětem zapamatovat si slova a strukturu vět. A navíc to děti prostě baví a jakmile budou větší, budou zpívat a pouštět si své oblíbené písničky pořád a pořád dokola. 

TIP: 25 tipů, jak zabavit děti doma, když prší

Napodobujte různé zvuky zvířat

Je to skvělý způsob, jak podpořit vývoj řeči už u kojenců. Děti rády reagují na to, co dělá pes, kočka nebo slepice, a takové napodobování zvuků procvičuje svaly úst a je výbornou průpravou k dalšímu učení se mluvit. Mohou vám v tom pomoci různé obrázkové knížky, figurky zvířat nebo prosvětlovací kartičky.

Foukání bublin

Kromě různých her, u kterých je potřeba komunikovat a mluvit, pak je spousta her, které vyloženě cvičí jazyk. Mezi takové hry patří třeba foukání bublin nebo peříček. Když dítě fouká, posiluje svaly kolem úst a učí se kontrolovat dech. Díky tomu se jim pak budou slova lépe vyslovovat. K foukání můžete využít třeba náš oblíbený bublinkový Slizáček.

TIP: Jak zabavit roční dítě doma

Role rodičů a jak vaše interakce ovlivňuje řečový vývoj

Rodiče nejsou jen pozorovatelé vývoje svého dítěte, ale jsou jeho aktivními spolutvůrci. Reagujte na to, když dítě něco říká, rozšiřujte jeho věty a to, co chce říct. Nejlepší logopedická pomůcka jste vy, váš hlas, váš čas, vaše pozornost. Žádná aplikace, žádné vzdělávací video to nenahradí.

Logopedické pomůcky a jak děti rozmluvit

Pro rozvoj řeči existuje na trhu nepřeberné množství logopedických pomůcek jako knihy, pracovní sešity, hry. Často stačí otevřít obrázkovou knihu nebo leporelo a popisovat to, co vidíte na obrázku, popisovat děj, domýšlet si události. Vhodné jsou knihy s dětskými říkankami. Další možností jsou logopedická CD, konkrétně „Logopedické pohádky“, které jsou zaměřené i na konkrétní problematickou hlásku.

Můžete si vytvořit logopedické pexeso doma nebo použít běžné hračky jako kostky, autíčka, panenky. Existují i naučné karty s cílem je složit dějovou linii. Vždy však platí jedno, a to že každá pomůcka potřebuje váš komentář, vaši blízkost. To je opravdovým úspěchem k rozvoji dětské řeči.

Co může oddálit mluvení

Cucání dudlíku a pití z láhve se savičkou po dovršení jednoho roku věku může u vašeho dítěte oddálit učení řeči. Není to strašák, ale fakt, protože dlouhodobé používání dudlíku ovlivňuje vývoj mluvidel a může vést k problémům s výslovností. Pokud vaše dítě stále používá dudlík po prvních narozeninách, zkuste postupně omezovat jeho používání (třeba jen na spaní, a pak úplně vysadit).

Kdy je třeba se obrátit na odborníka

Většina dětí se naučí mluvit přirozeně, ale někdy je potřeba pomoc odborníka. Konzultujte logopeda nebo pediatra, když v 12 měsících dítě vůbec nežvatlá a nereaguje na jméno, v 18 měsících neříká žádná slova, ve 2 letech používá méně než 50 slov nebo nespojuje slova do vět nebo když ve 3 letech mu nerozumí ani cizí lidé. Další varovné signály jsou záškuby při mluvení, podezření na poruchu sluchu, dlouhodobý chrapot nebo huhňavá řeč s dýcháním ústy. 

U předčasně narozených dětí nebo dětí s rozštěpem kontaktujte logopeda už od narození.

TIP: Jak jednoduše naučit dítě chodit na nočník za 5 dní

Když dítě koktá

Při podezření na koktavost (opakování hlásky, slabiky, slova, vyhýbání se řeči, napětí svalstva na krku, problémy s udržováním dechového proudu) je dobré se kolem třetího až čtvrtého roku věku dítěte poradit s logopedem.

Některé děti příliš rychle mluví a není jim dobře rozumět. Bývají to často ty, které začaly povídat později a nyní v sobě cítí přetlak informací. U nich hrozí fixace nesprávného tempa řeči. Včasná intervence logopeda může znamenat obrovský rozdíl. Čím dříve se problém odhalí, tím efektivněji se dá řešit. 

Často kladené otázky

Kdy by dítě mělo začít mluvit?

Každé dítě má vlastní tempo, ale první vědomá slova se většinou objevují mezi 10. a 18. měsícem života. Kolem druhých narozenin už děti běžně spojují slova do jednoduchých vět a jejich slovní zásoba rychle roste. Největší skok pak přichází mezi třetím a čtvrtým rokem, kdy se z dítěte stává malý povídálek schopný vyjádřit svoje myšlenky a emoce.

Kdy řešit, že dítě nemluví?

Ne každé dítě má stejně rychlý vývoj a některé prostě potřebují víc času na to, aby jejich nervový systém dostatečně dozrál. To je normální a není důvod hned panikařit. Pokud ale vaše dítě ve třech letech stále vůbec nemluví nebo používá jen pár slov, je načase navštívit logopeda. Včasná pomoc může udělat obrovský rozdíl.

Kdy dítě slyší na jméno?

Kolem devátého měsíce by mělo dítě začít reagovat na své jméno, zpozorní, otočí se směrem k vašemu hlasu a podívá se vám do očí. Je ale normální, že malé děti někdy neodpovídají hned napoprvé, zvlášť když je voláte opakovaně krátce za sebou. V kojeneckém věku je reakce ještě trochu pomalejší, což je úplně v pořádku.

Co dělat, aby dítě začalo mluvit?

Nejlepší recept je prostý – mluvte na dítě od prvních dnů a komentujte všechno, co společně děláte během dne. Dítě potřebuje nejdřív nasbírat slovní zásobu a sledovat, jak mluvení funguje. Čím víc slov uslyší a čím častěji bude součástí konverzace, tím rychleji se naučí mluvit samo. Vysvětlujte mu, co vaříte, co vidíte z okna, kam jdete a prostě povídejte si pořád.

Je normální, že dítě ve 2 letech pořád nemluví?

Záleží na tom, jak moc „nemluví“. Pokud dítě ve 2 letech nepoužívá vůbec žádná slova nebo používá méně než 50 slov, je dobré to konzultovat s pediatrem nebo logopedem. Pokud používá kolem 50 slov, ale ještě nespojuje slova do vět, může to být v pořádku, jen některé děti prostě potřebují víc času. Důležité je sledovat pokrok: pokud se slovní zásoba vůbec nerozšiřuje nebo dítě ztratilo slova, která dřív používalo, určitě vyhledejte odbornou pomoc.

Ovlivní dvojjazyčnost rychlost vývoje řeči?

Děti vyrůstající ve dvojjazyčném prostředí mohou začít mluvit o něco později, protože jejich mozek zpracovává dva jazykové systémy najednou. Celková slovní zásoba napříč oběma jazyky je ale srovnatelná s jednojazyčnými dětmi. Dvojjazyčnost není překážka řečového vývoje, naopak přináší spoustu kognitivních výhod. Pokud máte obavy, obraťte se na logopeda se zkušenostmi s dvojjazyčnými dětmi.

Měla bych dítě opravovat, když mluví špatně?

Ne přímo. Místo opravování použijte techniku „rozšiřování“ a zopakujte, co dítě řeklo, ale ve správné formě. Když řekne „Já šel obchod“, odpovězte „Ano, šel jsi do obchodu. A co jsi tam viděl?“. Tímto způsobem modelujete správnou formu, aniž byste dítě kritizovali. Přímé opravování může děti odradit od mluvení a vytvářet stres kolem komunikace.

Proč moje dítě ještě nemluví?

Pamatujte, že i když dítě ještě nemluví, stále poslouchá a nasává řečové vzorce z toho, co slyší kolem sebe. Pravděpodobně se také učí neverbální formy komunikace (dívání se na požadované předměty, natahování se po nich, ukazování na ně). A začne vám rozumět dříve, než vám bude moci odpovědět svými slovy. Mluvení je ve skutečnosti docela těžké. Takže vašemu dítěti bude nějakou dobu trvat, než přijde na to, jak mluvit. A to je naprosto v pořádku.

Zdroje

Bates, E., Benigni, L., Bretherton, I., Camaioni, L. and Volterra, V. (1979) The emergence of symbols: Cognition and communication in infancy. New York: Academic Press.

Bauer, P.J. (2019) 'Memory and early brain development', in Zeanah, C.H. (ed.) Handbook of infant mental health. 4th edn. New York: Guilford Press, pp. 25–41.

Bergen, D. (2002) 'The role of pretend play in children's cognitive development', Early Childhood Research and Practice, 4(1), pp. 1–13.

Bodrova, E. and Leong, D.J. (2017) Tools of the mind: The Vygotskian approach to early childhood education. 3rd edn. New York: Pearson.

Fisher, K.R. (2022) 'Parental involvement in symbolic play and language development', Journal of Early Childhood Research, 20(3), pp. 245–261.

Ginsburg, K.R. (2020) 'The importance of play in promoting healthy child development and maintaining strong parent-child bonds', Pediatrics, 145(1), e20193894.

Hoff, E. (2019) Language development. 6th edn. Boston: Cengage Learning.

Iverson, J.M. (2010) 'Developing language in a developing body: The relationship between motor development and language development', Journal of Child Language, 37(2), pp. 229–261.

McCune, L. (1995) 'A normative study of representational play at the transition to language', Developmental Psychology, 31(2), pp. 198–206.

Pellegrini, A.D. and Smith, P.K. (2019) The nature of play: Great apes and humans. New York: Guilford Press.

Pereira, A. and Smith, L.B. (2009) 'Developmental changes in visual object recognition between 18 and 24 months of age', Developmental Science, 12(1), pp. 67–80.

Smith, L.B. (2003) 'Learning to recognize objects', Psychological Science, 14(3), pp. 244–250.

Smith, L.B. and Jones, S.S. (2011) 'Symbolic play connects to language through visual object recognition', Developmental Science, 14(5), pp. 1142–1149.

Snow, C.E. (2019) 'Language development in the preschool years', in Zelazo, P.D. (ed.) The Oxford handbook of developmental psychology. Vol. 1. Oxford: Oxford University Press, pp. 274–301.

Tomasello, M. (2018) 'How children come to understand false beliefs: A shared intentionality account', Proceedings of the National Academy of Sciences, 115(34), pp. 8491–8498.

Vygotsky, L.S. (1978) Mind in society: The development of higher psychological processes. Cambridge, MA: Harvard University Press.

Weisberg, D.S. (2013) 'Talking it up: Play, language development, and the role of adult support', American Journal of Play, 6(1), pp. 39–54.